Opět přišlo na řadu další derby Litětinami, kteří byli na nás nažhaveni a chtěli odčinit tak svou porážku z minulého zápasu. V 7. minutě přišla naše první šance. K přímému kopu se postavil R. Král jenž přímý kop nasměroval těsně nad branku, škoda byla by z toho hezká branka. Z následné rozehrávky se míč odrazil na půlící čáře, přeskočil našeho hráče a hostující útočník mazal sám na branku, sice z boku, ale poslal míč směrem na zadní tyč načež náš brankář na něj nedosáhl a skončil v naší síti 0:1. Ve 14. minutě V. Žatecký potáhnul balon po autové lajně a z boční strany vápna nastřelil míč před hostující branku, kde se uvolnil Sluka a nohou vyrovnal 1:1. V 21. minutě už nám bylo veseleji, to když Žatecký zahrával roh na zadní tyč, kde byl J. Dušek, který ve skrumáži ještě přihrál M. Slukovi a ten dal svůj druhý gól 2:1. Poté jsme měli více ze hry, což vyústilo v menší brejk v podání kapitána Ročka, bohužel trefil jen brankáře. Tento hráč se prosadil až ve 44. minutě, když nějakým záhadným způsobem přizvednul balon, na který si hostující brankař sice sáhnul, ale i tak míč skončil v síti 3:1. Dobrá třetí branka do kabin.
Do druhého poločasu jsem udělal změny, podle diváků však špatné. Hosté nás trošku zatlačili k našemu vápnu, kde v 51. minutě byla trma vrma a T. Mikan, zachraňoval hlavou na brankové čáře. Bohužel o dvě minuty později nastala podobná situace, ale s tím výsledkem, že jsme nedokázali míč urvat do bezpečí, ten se odrazil k velkému vápnu a hostující záložník prostřelil vše co mu stálo v cestě 3:2. Ale i my jsme měli super šance v podání T. Chocholouše, který netrefil prázdnou branku, hned na to měl šanci J. Dušek, opět ale selhala koncovka. Největší šanci a k pojištění vedení měl J. Roček, ale v cestě mu stálo břevno a to bylo v 72.minutě. Škoda líp by se nám dýchalo a soupeř by na nás nevytvářel tak velký tlak , který předvedl v rozmezí posledních 10 minut. Bohužel jsme nedokázali držet míč na svých kopačkách, soupeř nám jej vždy sebral svou bojovností ale i díky naším chybám, jak v záloze tak i v obraně. Místo zdržování, místo pořádných odkopů od vápna, aby byl míč co nejdál od naší svatyně, tak se na nás valil jeden útok za druhým. Vyrovnání přišlo v 83. minutě, když náš bývalý spoluhráč Štancel prostřelil R. Valentu 3:3. Věřil jsem že aspoň ukopeme bod, který by asi byl dobrý pro obě strany, ale hosté se stále více hecovali, proto přišel trest v podobě rozhodující čtvrté branky v podání Štancela 3:4. Euforie hostů byla na místě, škoda našich zahozených šancí, mohli jet hosté domů s nadílkou, bohužel fotbal se nehraje na šance ale na branky. Doufám, že jsme poučeni pro příští zápas, který bude opět těžký na půdě Dřitče B. Věřím, že se kousneme a napravíme toto zaváhání (i když hrajeme současně oba týmy venku).
Meky
