Po středeční prohře k nám přijel soupeř z Nemošic. Opět podle některých hráčů našeho týmu měli hosté v řadách posily z A mužstva. Na tom ale nesejde, pokud chceme vyhrávat je jedno s čím soupeř dorazí. My jsme parta a bojujeme. Opět v prvním poločase jsme měli trošku více šancí, jen chybělo trefit zařízení. Své příležitosti konkrétně spálili Rojkovič, Melc, Johanides a Štancel. Jenže fotbal se nehraje na šance, ale na branky, což potvrdili hosté. Po našem špatně hozeném autu, soupeř vzal míč, posunul ho dál a jejich hráč, který běžel sám na bránu nezaváhal. Do šaten jsme šli tedy s jednobrankovým mankem.
Do druhého poločasu jsem udělal změny a vyplatilo se. Sice nám soupeř dal po přestávce další branku, ale my jsme se povzbudili a snažili se vyrovnat. K první brance nám pomohl faul u postranní čáry. Míč si postavil Rojkovič a krásným centrem na zadní tyč nahrál Zemanovi, který nohou zavěsil a snížil na 2:1. Stále jsme se snažili vyrovnat a vyhecovat se, což nám přineslo ovoce v podobě penalty za ruku hostujícího obránce. Penaltu proměnil V. Melc a bylo to 2:2.
Závěrem: Sice máme jeden bod z domácího utkání ale i ten se počítá. K dalšímu zápasu jedeme do Litětin a doufám, že podáme dobrý výkon jako mužstvo, které táhne za jeden provaz. Meky