K dalšímu již třetímu zápasu doma jsme opět museli udělat několik změn v sestavě. Tou největší byl asi post brankáře, kdy za zraněného Sluku, musel zaskočit Rojkovič. Oproti poslednímu zápasu s Popkovicemi, nás dnes čekal kvalitnější soupeř, který se netají postupem do třetí třídy. Bohužel, to co jsme o soupeři věděli, ze zápasu proti našemu smíšenému Áčku v zimním turnaji se potvrdilo. Minule jsme hráli to, co jsme si řekli, v neděli to bylo Nebe a Dudy. Nechápu, že jeden zápas hrajeme to, co chceme, při druhém si řekneme, co na soupeře by mohlo platit a nic z toho nedodržíme. Věděli jsme, že soupeř má vysoké hráče vzadu v obraně, proto jsem určil způsob hry tak, že nebudeme nakopávat míče vzduchem, kde je nám seberou, ale spíš hrát po zemi s náběhem a přesnou přihrávkou. Bohužel asi mě hráči neslyšeli. O jediný výkop, jediný centr nebyl nikdo schopný zabojovat, místo toho abychom to rozehráli po zemi do stran, tak néééééééééééé hurá vše Rovenský styl nákop dopředu a nic. Soupeř všechny míče měl, rozehrál tak jak chtěl, a my jsme na to nebyly připravený. První branku dal soupeř už ve třetí minutě, záložník potáhnul míč k brankové čáře, přihrál mezi brankovou čáru a malé vápno, bohužel to prošlo na útočníka, který skóroval. Další branku v naší síti zaznamenal, myslím si stejný hráč jako při první brance, to když Roček podběhl míč a hráč měl solo sám na Rojkoviče, vedle levé nohy na 2-0. Třetí branka byla podobná té první, levý half potáhnul míč do vápna, přihrál zpět pod sebe a Žatecký nestihl hráče, který v pohodě skóroval. Je fakt, že jsme nějaké šance měli, ale bohužel z toho nic nebylo.
Do druhé poločasu jsme udělali tři změny v sestavě, ale i tak jsme pořád hráli, co jsem nechtěl, spíš co neumíme hrát, nakopávané míče - to je hrůza pánové, proč to tak hrajeme. Soupeř nás přehrával a to o dost, u nás opět zbytečné držení míče, než to zjednodušit přihrávkou do stran. Další branky padly v rozmezí 53. – 79. min, to si slabší chvilku vybral náš brankář Rojkovič, když tři střely z dálky nechal doplachtit do sítě. Ale to co se dělo před ním to bylo špatné, poslední branku vsítil soupeř v 89. min. na konečných 0-7 a tím ukončil naše trápení.
Závěrem: Jedno chci napsat, když si něco řekneme, tak je potřeba to dodržet a ještě jedna věc, jsme tým a pokud někdo hraje někde jinde než je zvyklí tak i tak tam nechá maximum pro tým. Meky