Po, 15. 02. 2016

Honzo, jak zaznělo v rozhovoru s prezidentem oddílu Ing. Milanem Cimflem, jsi novým trenérem TJ Sokol Roveň. Gratuluji, pokud je ovšem k čemu...Jak dlouho trvalo, přesvědčit Tě, abys tuto funkci přijal?

Už v létě jsme o této variantě společně s vedením uvažovali jako o nouzovém řešení, ale nakonec se podařilo angažovat trenéra p. Frydrycha, a abych řekl pravdu, tak se mi dost ulevilo. Doufal jsem, že se s příchodem nového trenéra zlepší morálka a celkový přístup hráčů, to se bohužel nestalo, a jaký je výsledek, je vidět na umístění A týmu po podzimní části soutěže. Při stavu, v jakém se teď A-mužstvo nachází, by nemělo smysl angažovat dalšího cizího trenéra, protože by to podle mého dopadlo stejně jako s předchozími třemi (Franc, Tesař, Frydrych) a za půl roku bychom řešili tu samou situaci. Po zvážení pro a proti jsem nakonec souhlasil s tím, že dočasně funkci trenéra přijmu.

Jaký bude celý realizační tým?

Realizační tým má nyní tři členy, já jako hlavní trenér, Radek Král jako asistent a,,nehrající kapitán‘‘ Václav Melc zastává funkci vedoucího mužstva.

 

Na lavičce týmu ses pohyboval v roli vedoucího mužstva, resp. asistenta již celou řadu let. Byla to dobrá škola poznat práci výše uvedených trenérů pěkně zblízka?

Škola to byla, řekl bych přímo výborná. Všichni to jsou trenéři s bohatými zkušenostmi z krajských soutěží. Troufám si říct, že jsem toho od nich okoukal hodně, ale jak to bude fungovat, na to si musíme počkat.

 

Můžeš prozradit co sis,  od každého něco, pro svou budoucí  trenérskou dráhu vzal?

I když byli každý jiné povahy, jedno měli společné. Touha po vítězství a dělat fotbal poctivě se vším všudy. Od každého jsem si vzal něco, ale co přesně, to si nechám pro sebe.

 

Hrál jsi v Holicích, poznal i tam dobré trenéry. Čím Tě tam a kdo zaujal, co bys chtěl dělat ve stejném duchu?

Pár trenérů jsem v Holicích zažil, ale nejvíce vzpomínám na Jardu Málka, pod kterým jsem hrál 8 let. Pohled na fotbal, komunikace s hráči a jeho celkové vystupování se mi velice líbilo. Měl obrovskou autoritu a přitom byl se všemi kamarád. Tak by měl podle mého vypadat Pan trenér.

 

Jsi v nelehké pozici, s jakým cílem do práce v roli hlavního trenéra jdeš?

Cíl je jasný. Udržet Sokol Roveň v okresním přeboru.

 

Oproti svým  předchůdcům máš obrovskou výhodu, že tým dokonale znáš. Co bys chtěl změnit - z hlediska přístupu a motivace hráčů, herního stylu, postů jednotlivých  hráčů apod?

Na nějaké převratné změny teď není čas ani prostor. Mým hlavní úkolem je motivovat hráče k tomu, aby je fotbal zase začal bavit, a aby měli touhu vyhrávat a rvát se o výsledek. To jsem nejvíce postrádal v podzimní části sezóny. Přišlo mi, že jsme spoustu zápasů odehráli „z nutnosti“ a bez zápalu. To se musí změnit.

 

Na koho chceš nejvíce spoléhat, kdo by měl být Tvou prodlouženou rukou na hřišti?

Nerad povyšuji některé hráče nad ostatní, jsme tým a každý má na hřišti a v kabině svou roli. Ale dva hráče, od kterých si nejvíce slibuju, zmíním. Jsou to Luboš Kaplan, který bude kapitánem mužstva a Honza Baláš. Pokud by všichni hráči k tréninkům a k zápasům přistupovali jako tito dva, tak věřím tomu, že se záchranou nebudeme mít problém.

 

Co kádr? Máš někoho vyhlédnutého, koho bys chtěl v týmu mít?

Všechny pokusy o rozšíření kádru během zimní přestávky selhaly, takže nepočítám s tím, že by přišel nějaký nový hráč. Nad tím, koho bych chtěl mít v týmu, teď vůbec nepřemýšlím. Budeme pracovat s kádrem, který tady je, a věřím, že se nám společně podaří okres v Rovni zachovat. Do budoucna ale určitě potřebujeme sehnat hráče, který má zkušenosti a dokáže dirigovat hru v zadních řadách. Tam je podle mého největší problém.

 

Začal jsi pracovat i ve výboru, co budeš nyní z pozice trenéra prosazovat a žádat?

Už teď, v jarní části sezony, je potřeba začít s oživením hráčského kádru. Pokud nechceme, aby fotbal v Rovni zanikl, musíme do týmu dostat dravé mládí. To je podle mého hlavní úkol výboru kopané. Žádám tedy vlastně o to samé, o co žádali tři předcházející trenéři.

 

Jak to máš s trenérskou licencí?

Trenérskou licenci ještě nemám, ale v březnu absolvuji trenérský kurz a licenci snad získám. 

 

A co Tvůj aktivní vstup mezi tři tyče?

Můj zdravotní stav mně už několik let chytat nedovoluje, takže jsem brankářské rukavice definitivně pověsil na hřebík. A nebudeme si nic nalhávat, stejně by mě Balda do branky asi nepustil.

 

V čem vidíš největší problém  současného roveňského fotbalu?

Jednoznačně je to v přístupu hráčů. Hráčský kádr sice nemáme kdovíjak široký, ale přesto si myslím, že bychom v okrese měli hrát důstojnější roli než to, co předvádíme teď. Myslím si také, že jsme zaspali s generační výměnou, už několik let tým táhnou pořád stále stejní hráči a mladých je poskrovnu. K tomu se přidala dlouhodobá zranění několika klíčových plejerů a situace se stala kritickou.

 

Znáš způsob řešení?

Nevím, jestli znám, ale můj názor je ten, že je potřeba přivést do Rovně nové, pokud možno mladé neopotřebované hráče, kteří okysličí tým jak na hřišti, tak i v kabině. Věkový průměr našeho mančaftu se radši ani neodvažuji počítat, ale jestli to tak půjde dál, tak nás co nevidět přeřadí do ligy veteránů.

 

Věříš v záchranu okresního přeboru?

Ano, věřím. Pokud bych nevěřil, tak by nemělo smysl se o něco pokoušet. Vše se má dělat  s určitým cílem, a tím je pro nás záchrana okresního přeboru.

 

Honzo, jak jsi na tom s časem? Co rodina, zaměstnání?

Teď, když jsem se konečně stal Rroveňákem, snad bude času o něco více. Ale každou chvilku čekáme přírůstek do rodiny, takže uvidíme. Na fotbal si ale čas vždycky najdu. Zaměstnání mám už 8 let stejné. Stále se zabývám statikou a projektováním betonových konstrukcí.

 

Jsi připraven i na diváckou kritiku? Roveňské diváky taky dobře znáš...

To je věc, o které jsem do této chvíle vůbec nepřemýšlel. Doufám, že jim moc důvodů ke kritice nedáme. Zdravou kritiku jsem ochoten přijmout, ale nadávání a urážení hráčů, ke kterému teď na podzim došlo, trpět rozhodně nehodlám, a za hráče se postavím. Hráči jsou jenom lidi a ty prostě chyby dělají.

 

Co bys jim chtěl vzkázat?

Buďte naším dvanáctým hráčem. Fotbal bez diváků to není fotbal. Za sebe můžu slíbit, že udělám všechno proto, aby se diváci na každý zápas těšili a odcházeli domů spokojení.

 

Jaké pocity jsi měl při prvním zápase v nové trenérské roli (Rohoznice - Roveň 4:1)?

Strašné!!!  Ale potom jsem si vzpomněl na loňský první zápas zimní přípravy pod trenérem Tesařem a trochu jsem se uklidnil. Doteď si pamatuju větu, kterou mi po zápase řekl. Nakonec jsme jarní část sezony odehráli celkem slušně, tak doufám, že tomu tak bude i letos. Přeci jenom, je to začátek přípravy.

 

Jak bys stručně vyhodnotil výkon týmu v tomto zápase?

Naplno se projevilo, že většina hráčů má jen minimálně (někteří vůbec) natrénováno. Až na pár výjimek jsme byli celé utkání bez pohybu a bez toho se dnešní fotbal hrát nedá. Soupeř nás předčil ve všem, po fyzické i fotbalové stránce byl mnohem lépe připraven. To, že jsme nastoupili v poslepované sestavě, není pro tým omluva. Doufám, že si hráči uvědomí, že bez pořádného tréninku to prostě nejde. Nevím, kde jinde by chtěli nahnat kondici a získat jistotu na balonu, než pořádným trénováním. Takže se nad tím, pánové, zamyslete, a vzpomeňte si, co jste říkali na hráčské schůzi před začátkem jarní přípravy! Zatím to vypadá tak, že od některých to byly jen plané řeči …

 

Honzo dík za odpovědi, přeji ti pevné nervy, a ať se Vám všem daří! Při poctivém přístupu všech bude určitě pravda, láska a Sokol Roveň zase vítězit. Nazdar!

 

Připravil 12. 2. 2016 J. Pýcha