So, 17. 12. 2011
Roveňský poločas č. 15 přinesl rekapitulaci podzimní části fotbalové sezóny 2011/2012. Trenéři mužstev všech kategorií ve stručnosti zhodnotili ukončený podzim, hovořili o svých představách před jarními odvetami. Hodnocení trenérů dorostu Sokola Roveň neobsahuje mnoho pozitivních skutečností, optimistický není ani pohled na věci příští.
Leoš Horčička, student Gymnázia Dr. Emila Holuba v Holicích, patří společně s Michalem Šándorem k hráčům, na které trenéři před sezónou dost výrazně spoléhali. Roveňský poločas požádal Leoše, který sice v Rovni hraje, ale je rodilým Holičákem, aby tak trochu ,„zvenčí“ odpověděl na pár otázek souvisejících s jeho týmem. Úvodem, Leoši, ne všichni příznivci Sokola Roveň tě osobně znají. Můžeš se ve stručnosti sám představit, říci něco o své sportovní minulosti?
Už jako malý jsem čutal do míče na našem malém hřišti na Podhrázi a chtěl jsem hrát fotbal závodně. Začal jsem za Holice v elévech a zároveň hrál za náš neregistrovaný tým Sparta Podhráz, kde působím dodnes. Odehráli jsme spoustu nesoutěžních zápasů a turnajů. Tam jsem získal velké zkušenosti, a jelikož jsem měl později přítelkyni v Rovni, tak to byla jasná volba. Hrál jsem dříve také nohejbal na vysoké úrovni (pozn. republikové), ale kvůli velké časové náročnosti a zraněním jsem toho musel nechat.
Hraješ fotbal, vedle toho máš i dalšího koníčka, spíše by se slušelo říci výrazného koně. Můžeš prozradit našim čtenářům o co jde ?
Ano. Hraji přes dvanáct let na kytaru. Naše kapela se jmenuje Sons of Bohemia a jsme vlastně revivalovou kapelou skupiny Orlík, kterou kdysi založil Daniel Landa. Nyní se snažíme i o vlastní tvorbu. Tento koníček je snad nejnáročnější na čas, peníze a občas i psychiku.
Kde všude hrajete a kolik lidí na Vás chodí?
Koncertujeme všude možně po České republice. Nejdelší výjezd v Čechách byl do Plzně. Navštívili jsme i Prahu, několikrát Chrudim, Brno atd., ale po Novém roce bude koncert pro domácí publikum někde poblíž. Nedávno jsme byli hrát v Bratislavě a v lednu se chystáme na třídenní výjezd, a to Brno – Bratislava - Košice. Jinak koncertů bude hodně. Většinou koncertujeme se známější kapelou Ortel z Plzně. Co se týče návštěvnosti, nemůžu si vůbec stěžovat. Určitě máme více příznivců než fotbalisté A mužstva v Holicích...
Teď již k dorostu. Trenéři na Tebe spoléhali, že budeš základním stavebním kamenem jejich týmu. Jak Ty sám hodnotíš svůj fotbalový podzim a svou roli v týmu?
Jedním slovem, špatně. Po několika operacích a zraněních nemám dostatečnou fyzičku. S mou docházkou to nebylo také nejlepší.
Jak jsi viděl spoluhráče z týmu, Ty, ze hřiště ? Kdo zůstal za očekáváním, koho vidíš tak, že má na to fotbalově něco dokázat?
Zaostávali všichni, to je vidět podle našich výsledků. Dva hráče bych však vyzdvihl a těmi jsou bratři Šándorové. Myslím si, že mají oba fotbalovou budoucnost.
Dorost odehrál některé zápasy s deseti, někdy dokonce jen s devíti hráči. Máš pro to nějaké vysvětlení, že kluci nechodili?
Morálka týmu byla špatná, ač jsme se to snažili stmelovat dohromady, nešlo to. Stále jsme slyšeli jen výmluvy a výmluvy. Raději než jít na zápas, kluci zůstávali doma u počítače nebo v hospodě. Bylo to demotivující, hlavně pro nás, kteří jsme v devíti na ty zápasy jezdili. A předem bylo jasné, že nemáme šanci na slušný výsledek.
Účast kluků na trénincích taky nebyla valná, chodilo Vás míň a míň. V čem Ty spatřuješ tento sestupný trend?
Kluky ten fotbal asi doopravdy nebavil. Radši než se honit za míčem a udělat něco pro svoje tělo, trávili čas blbostmi. Mrzelo to asi všechny, co na ty tréninky chodili pravidelně a bylo mi líto i trenérů
Co trenéři, dokázali si připravit pro hráče zajímavou tréninkovou náplň ? Jak hodnotíš fungování vztahů trenéři – hráči v průběhu podzimu ?
Proti trenérům nemůžu říci křivého slova, jsou to opravdu fajn chlapi. Snažili se, co to šlo, ale všechno bylo o hráčích. Neříkám, že trenéři neudělali žádnou chybu, ale za výsledky jsme mohli my a kluci, kteří přislíbili hraní za Roveň, a po prvním zápase už nepřišli.
Jak vidíš další perspektivu týmu před zahájením zimní přípravy? Co bys jako zkušený hráč doporučil spoluhráčům, trenérům a vedení TJ Sokol Roveň ?
Pro trenéry rozhodně pevnější ruku, zavést tvrdší režim, například pokutami, které jsme se snažili s Michalem Šándorem prosadit. Jenže kluci neměli ani na to zaplacení. Spoluhráčům bych spíš vzkázal, ať se nad sebou zamyslí a rozhodnou se, jestli ten fotbal chtějí vůbec hrát. Pokud to chtějí dělat tímto způsobem, tak ať radši řeknou na rovinu, že chodit nebudou.
A co holický fotbal? Není škoda, že tvůj bratranec Aleš Horčička (nar. 1979), expert, který vládne dlouhá léta tipérům z Tipligy Pardubického deníku, aktivní hráč a organizátor teamu Sparta Podhráz stojí mimo fotbalového dění v SK Holice? Podle mého názoru to je škoda. Jak znám Aleše, je zvyklý věnovat se všemu zodpovědně a naplno. Proč svoji energii nevěnuje holickému fotbalu, mi není známo, to byste se museli zeptat jeho.
A úplně z jiného soudku. Leoši, prozradíš našim čtenářům, která dívka je tou, kterou bys dnes za nic na světě nevyměnil. Znají ji příznivci Sokola Roveň, třeba s ohledem na její bydliště ? Ano spoluhráči jí znají všichni, s některými z nich chodila do třídy a s většinou do školy. Jmenuje se Nikola a bydlí kousíček od fotbalového hřiště. Když se mi stalo na podzim zranění-zlomená klíční kost z fotbalu- pečlivě se o mě starala, avšak fotbal mi byl zakázán. Chodím tajně....
Leoši, děkujeme za rozhovor, přejeme Ti mnoho sportovních, studijních, uměleckých i životních úspěchů a hlavně, ať Ti slouží zdravíčko.
Zapsal 9.12.2011 |J. Pýcha