TJ Sokol Roveň - Sokol Třebíč 4:3 (1:2)
Branky: R. Novák (Š. Sochor), T. Havránek (t. s.), Š. Sochor (R. Kopřiva), V. Procházka (A. Bartoníček)
TJ Sokol Roveň - Sokol Švihov 7:2 (4:0)
Branky: 2x M. Nečesaný (A. Bartoníček, Š. Sochor, R. Novák), 2x Š. Sochor (R. Novák, T. Bareš), 2x T. Havránek (V. Procházka), Jan Ptáček (M. Nečesaný, T. Bartoníček)
TJ Sokol Roveň - Sokol Nová Paka 2:4 (2:1)
Branky: Š. Sochor (A. Bartoníček), R. Novák
TJ Sokol Roveň - Sokol Vídeň 4:2 (2:0)
Branky: Š. Sochor (A. Bartoníček), M. Nečesaný (T. Havránek), T. Havránek (M. Nečesaný, A. Bartoníček), V. Procházka (T. Bareš)
TJ Sokol Roveň - Sokol Dolní Kalná 0:0 (0:0)
Sestava TJ Sokol Roveň: T. Bareš - A. Bartoníček, T. Bartoníček, R. Novák, R. Kopřiva - V. Procházka, Š. Sochor, T. Havránek, M. Nečesaný, Jan Ptáček.
Na sletový turnaj jsme se těšili i proto, že jsme se poprvé měli setkat se zahraničním soupeřem - rakouským Sokolem Vídeň. Tento soupeř, hrající v příští sezoně rakouskou nejvyšší soutěž, byl zpestřením turnaje a s jeho členy jsme navázali přátelské vztahy. Celkově byl turnaj skvělý, ale značnou komplikací bylo tropické počasí, které z nafukovací haly na Kotlářce vytvořilo hotový skleník.
Hned na úvod nás čekal tradiční hegemon sokolských turnajů, Sokol Třebíč, byť ne v kompletní sestavě. My jsme konečně po delší době dorazili v hojnějším počtu a v omlazené a velmi nadějné sestavě, ze které ještě na poslední chvíli vypadl Petr Steiner. Začátek byl vyrovnaný, hrálo se ve velkém tempu a po poločase jsme prohrávali 1:2, byť nás do vedení poslal střelou poměrně z dálky Radim Novák. Ten však byl poté vyloučen na 2+10 minut a čekaly nás krušné chvíle. Hned na úvod druhé třetiny se v oslabení do úniku dostal Vítek Procházka, který byl faulován a padla dokonce červená karta. Nařízené trestné střílení proměnil bravurním mazáckým blafákem Tomáš Havránek. Momentum se přesunulo na naši stranu a veledůležité, byť šťastné branky vstřelili Štěpán Sochor a následně Vítek Procházka. Třebíč se vzchopila k tlaku a docela nás zamkla v pásmu, dokonce dokázala vstřelit snižující gól. Závěr jsme ale uhráli skvěle, když cenné vteřiny s míčkem na holi uhrál v samém závěru Štěpán Sochor. Překvapivé a velmi cenné vítězství 4:3 tak bylo na světě!
Dobrý vstup do turnaje jsme museli potvrdit proti Švihovu, který přijel s menším počtem hráčů. Roli favorita jsme bezezbytku splnili. Zásadní byl uklidňující první gól Honzy Ptáčka, kterému míček naservíroval před bránu Nečesaný. Po trochu slabším úvodu jsme se pak už chopili iniciativy a postupně jsme vedení navýšili až na jasný rozdíl. O sedm branek se podělili hned čtyři naši hráči a některé góly byly opravdu výstavní.
Třetí zápas by nás v případě výhry razantně přiblížil k vítězství v turnaji. Soupeřem ale byla Nová Paka, velmi běhavý tým. Šli jsme do vedení 2:0 po brankách Štěpána Sochora a Radima Nováka a vše vypadalo ideálně. Vedení však jako by nás ukolébalo, přestali jsme hrát aktivně a začali jen hlídat výsledek, což se ukázalo jako cesta do pekel. Soupeř se chopil iniciativy a bohužel přišly i naše chyby - a rázem jsme prohrávali 2:3. Snažili jsme se ještě výsledek zvrátit, ale soupeř hrál velmi obětavě a nakonec nám ještě zlomil vaz čtvrtým gólem. Škoda, tento zápas jsme měli ve svých rukách a dnes jsme mohli sahat i po nejvyšší metě.
Čtvrtý zápas byl vskutku speciální - jednalo se o první mezinárodní klání v historii našeho oddílu. Soupeřem totiž byli Sokolové z rakouského hlavního města Vídně - borci, z nichž někteří jsou Češi studující či pracující v Rakousku a další mají české předky. Do duelu jsme vstoupili lépe my. Brzy jsme vedli už o dva góly, když zvyšoval po lahůdkové kombinaci s Tomášem Havránkem Michal Nečesaný. Soupeř sice snížil, ale vedení opět navýšil Tomáš Havránek, když zakončil opět krásnou kombinaci s Nečesaným. Vídeň ale ještě jednou snížila, a tak jsme zápas, ve kterém jsme byli lepší, mohli i ztratit. Naštěstí jsme však dobře bránili a výhoz skvělého brankáře Tomáše Bareše zakončil do prázdné Vítek Procházka, který pečetil na 4:2.
V posledním mači nám souhrou ostatních výsledků stačila na konečné druhé místo i remíza. Proti Dolní Kalné se tak hrál taktický zápas ze zabezpečené obrany, ve kterém jsme většinou měli hru pod kontrolou. Za takticky zvládnutý výkon lze mužstvo jednoznačně pochválit. Šancí nebylo málo, zvlášť na naší straně, ale brankáři se překonávali. Nakonec tak nebylo divu, že zápas skončil ve florbale neobvyklým výsledkem 0:0, který nám stačil na skvělou stříbrnou medaili. Tento úspěch a zvláště vynikající výkony v plném nasazení jsou tak na konci sezóny příslibem pro budoucnost. Zároveň se potvrdilo, jak moc je důležité jet na turnaj v odpovídajícím počtu hráčů a v co nejsilnější sestavě.
Zapsal: Michal Nečesaný
Přidat komentář